O mně


Jsem fotografka svateb, rodin, párů a taky portrétů.

Tohle jsem já, Anet. Žena s hnědými vlasy, modrýma očima a srdcem snílka. Jsem fotografka, která focením žije, a to celým svým srdcem. Je to činnost, kterou opravdu miluji a možná proto jsem pořád tak šťastná. Moje štěstí a lásku se snažím přenášet i do fotografie. Na všechno se snažím pohlížet pozitivně a nacházet vždy to dobré. Od té doby, kdy fotím, tak se snažím vzdělávat nejen ve fotografii, ale také v lidských vztazích, dětském myšlení a komunikaci. Hodně s klienty komunikuji, abychom se dostali na stejnou vlnu, a to i s dětmi.


Pocházím z menšího města kousek od Tábora, avšak dojíždím i do Prahy nebo na mě můžete potkat i v okolí Příbrami, kde nyní bydlím.

Tak a teď už něco málo o mém životě. Už jako malá holka jsem neměla problém si kdekoliv odřít kolena nebo se o něco škrábnout, takže i dneska je mojí povinnou výbavou náplast.

Pořád jsem nějak nepřišla na chuť kávě. Všichni okolo mě kafíčkují a já jen vnímám tu krásnou vůni, ale napít se? To fakt ne. Mě můžete pozvat na nějaký dobrý čaj - miluji bylinkové a zelené nebo matcha latté.

I když nemám úplně skvělou náladu a nemám zrovna u sebe svého přítele, tak mi jí dokážou zlepšit takové maličkosti jako je třeba to, že se lidi na ulici k sobě chovají fakt hezky.

Jsem milovnice Pána prstenů a asi nejradši mám druhý díl - Dvě věže. Dále taky mám ráda třeba Teorii velkého třesku.

K jídlu si ráda dám jednou za čas pizzu a nejlíp třeba s chilli. Jídlo, kterému jsem fakt propadla je Pad - thai. Jsem typický "polívkář" - miluji polévky (nejvíc zelňačku, gulášovku, kulajdu nebo bramboračku!).


Často se mě ptáte na tyto otázky:

Kolik ti je let a jak dlouho fotíš? Je mi 25 a foťák mě zajímal už na základce, ale více se fotografii věnuji zhruba 6 let.

Jakou máš střední školu? Mám Střední rybářskou školu ve Vodňanech. Pak jsem pokračovala studiem na ČZU na Fakultě životního prostředí.

Na co fotíš? Fotím na Fujifilm X-T3 a Sony a7 III.

Proč fotíš svatby? Fotím je kvůli radosti, lásce a také kvůli tomu, že v ten den se svět na chvíli zastaví a všechno těžké a špatné jde úplně stranou. Zůstane jen to opravdové - pohledy, doteky, smích a slzy dojetí.